sporta 595         konstrukce         na vodě          historie        odkazy 

Sportina byla a možná stále ještě je hitem, což se projevilo oblibou a zájmem o tuto loď  nejen v Polsku ale i nás. Ukázalo se to i na různých modifikacích plachetnice. V Čechách je hodně  rozšířena laminátová varianta se spouštěcím "lift kýlem", ale žádanost této konstrukce si vynutila dokonce překližkové zpracování do podoby několikrát lomené šarpie.

Pro popis plachetnice volím článek který je naskenován z polského časopisu žagle a je myslím vcelku dobře napsán, což se pokusím následně dokázat  překladem:

Na přelomu 70 a 80 let několik konstrukcí „otřáslo“ polským  jachtingem. Jedna z  nich – Sportina 595 se ale stala tak nezvykle populární, že je dodnes symbolem polského jachtařského „trhu“.

Sportina 595 byla vyprojektovaná Andrejem Skrzatem v roce 1982. Konstruktér současně navrhoval, aby jachty o obdobných parametrech startovaly v rámci OKTR 600 (Omezené Třídy  Turisticko-Závodní  600).  Předpisy  OKTR 600  navrhované A. Skrzatem vyústily  tehdy vznikem více projektů, ale Sportina se stala tou nejpopulárnější. Přežila svou formu podle které zůstala vytvořena a dočkala se mnoha zajímavých mutací.

Popis jachty Trup Sportiny 595 charakterizuje „olbřímí“ šířka v konstrukční vodní linii, nepříliš ostrým vstupem vodorysek a hodně vynesenou zádí nad vodu. Konsekvencí  toho je pak poměrně krátká hlavní vodoryska.

 Paluba má nevysokou nástavbu o skosených  stěnách  a hodně šikmou zadní stěnou, nevelkou vanu kokpitu, ale  zato má obří achterpik. Ale taková architektura paluby již zase způsobuje, že interiér není ani vysoký v porovnání z později navrhovanými jachtami o podobné velikosti. Paradoxně: kokpit je také menší !

Původní návrh jachty  předpokládal jen instalaci  ploutvové skříně se spouštěcí ploutví jež je současně i balastem, svislým a profilovaným. Testovaný exemplář je ale již vybaven ploutví otočnou. Ovládací lanko je zde vyvedeno  přes sloupek až na palubu. Cílem tohoto řešení je zvětšení místa v kabině a snaha o vyhnutí se nežádoucím nárazům s podvodními překážkami(loď je hlavně určena k charterování). Sportina  zůstala  otaklovaná jako slup se zmenšeným předním trojúhelníkem. Velká 12,5-metrová hlavní plachta a 6-metrová kosatka dává  celou  plochu oplachtění, které stačí pro plachetnici o těchto parametrech. Aby se snížily náklady pronájmu, nejsou instalovány v takeláži lazy jacky, rolfock a  podobná ulehčení . Jedině pro zvedání a  sklápění stěžně je nastálo instalována přední otočná rozpěrka s kladkostrojem (tzv. „mrtvý muž“).

Ploutev  kormidla je umístěna v  kování takovým způsobem, že  je  možné ji zvednout  až  do horní svislé polohy . Dovoluje to úplné přiblížení zádě zcela ke břehu. Je to řešení dnes  často užívané, ale Sportina 595 byla v tomto ohledu jednou z prvních. Na  zrcadle nalevo  je upevněn na pantografu závěs motoru.

Provedení jachty Formy, ze kterých se laminovali skořepiny jachty už nejsou „nové“. Před vlastním laminováním musely být proto opravované. Ne všude se je však podařilo dovést do ideální  plynulosti linií i hladkosti povrchu. Konkrétně je to vidět v podvodní části trupu. Rovněž na palubě jsou viditelné stopy náprav forem, hlavně tam, kde zůstalo poškození protiskluzových ploch. Zhotovitel si dal hodně práce aby (mimo ne nejlepší stav forem) se výlisky prezentovaly co nejlépe.

Interiér lodi je vytvořen s využitím celolaminátové vložky s kójemi. Zbytek zástavby: skříňky, poličky  apod. jsou provedeny z gabonové překližky (druh mahagonu). Matrace o značné 12 centimetrové tloušťce je obšita  příjemnou  pro oko i měkkou na dotyk látkou. Vnitřní strana laminátu je přelepena měkkým potahovým kobercem v barvě medové.

Vybavení  paluby  je skromné. Dvě vinčny  a kolejnice otěží kosatky jsou vlastně tím vším. Kormidelník musí proto po celou dobu  plavby svírat otěž v ruce a ani kosatník se své otěže nemůže zbavit, nemajíc je kde upevnit ani na chvíli.To je na testované lodi velký nedostatek !

Takeláž jachty je provedena solidně, byť jednoduše. Výtahy hlavní plachty i kosatky jsou vyvazované přímo na stěžni, což je již značně vzdálené většině dnes vyráběných plachetnic, na kterých výtahy standardně směřují až do kokpitu.

Sportina pod plachtami Testovaná Sportina pocházela z flotily jachet půjčovaných firmou „Tichá zátoka“ v Mikolajkách. Byla provedená zkouška příčné stability, měření  rychlostí se zohlednění úhlů  plavby při aktuální rychlosti větru 2 stupně Beauforta (výsledky měření jsou představeny na diagramech). Loď je zpočátku velmi „tvrdá“(má opravdu velký přírůstek síly proti klopivému momentu při počátečních úhlech náklonu), když maximální přírůstek odporu náklonům připadá už na nevelké úhly náklonu (cca od 15 stupňů). Při tomto slabém větru jachta  plula  rychle, předvádějíc se správným vyvážením:

Ani neostří, ani neodpadá a dobře reagovala na pohyby kormidelní páky. Jisté obtíže po dobu plavby způsobovalo „chudé“ palubní vybavení, konkrétně chybějící záseky pro otěže plachet. Jak jsme už uvedli, dvě osoby jsou stále vázány ovládáním lodi. Při silnějším větru ale bude taková plavba už unavující.

Síla motoru, majícího 4 HP, úplně stačí k pohonu této lehké loďky. Obsluha motoru je dostatečně snadná, není problém s přístupem, ani s jeho zvedáním na pantografu.

Interiér Sportina 595 vznikla již před dvaceti léty. V té době se za „luxusní“ jachty na polských vnitřních vodách pokládaly: Oriony, Foki, Raji,Ramblery a ti kteří na nich pluli se jevili jako Onasisové.  Nástup Sportiny a několika  dalších  konstrukcí, které jejich individuální zhotovitelé postavili, byl jedním z etap „boomu“ 70. let  v  amatérském stavitelství lodí. Sportina se pro mnoho jachtařů stala až přímo kultovním předmětem. Pobyt na takové lodi byl na svou dobu příjemný, ale co bylo ještě důležitější,  plulo se „hodně“ rychle.

Dnešní podmínky pobývání už tolik neuspokojují. Výška v kajutě (zde 115 cm) je nyní považována za dost malou i pro takovouto loď.

 

Změna  typu ploutve totiž způsobila nutnost  umístit na dně hmotu celého balastu, což dále zmenšilo pobytovou výšku v  kajutě (původní výška projektu je 125 cm). Prostor nad kójemi už též není dostačující. Není zde ani místo pro vyšší boky lůžek, aby se dalo pohodlněji posadit na kóje, především přední. Nad částí zadních kójí se už nachází sedačky kokpitu. Proto se výška nad polstrováním v této části pohybuje jen kolem  25 cm. Omezuje to značně užitkovou funkci zadního lůžka.

Na levé straně kajuty  u přepážky mezi lůžky je umístěn kuchyňský kout s plynovým dvouvařičem a mycím dřezem. Láhev plynu zásobující vařič je umístěna do achterpiku.Vývod dřezu se nachází na levoboku v blízkosti vodní hladiny.Kuchyňský kout je dobře navržen a snadno se obsluhuje.Rozkládací stůl instalovaný na ploutvové skříni má dostatečně velkou plochu, aby se posádka společně najedla. Samozřejmě, zkosená zadní stěna kajuty ubírá prostor v kajutě a nepřidává jej ani v kokpitu. Navíc když prší je třeba dodatečně uzavřít prostor vlezu tak, aby se zároveň umožnil i vstup čerstvého vzduchu. Což si vynucuje provedení dosti činností …. Vana kockpitu opravdu neoplývá velikostí, protože už čtyři osoby jsou v ní „nahuštěny“. Výhodou  Sportiny je  zato opravdu velký zadní úložný  prostor. To se vždy velmi hodí, když je prakticky možné v něm umístit skoro všechno, co sebou obvykle jachtaři vlečou na plavby.